1. |
Side A
13:54
|
|
||
Totemy / Už v říjnu se některé stromy stávají totemy — : kořeny pevně zakleslé do bahna dní. Jsou bez listí, ale nahotu svou neskrývají, jako po celý rok my. Kéž bychom, tak, jako ony, dovedli stát zpříma proti proudu v nás samotných, když pod trupy lodí namísto kýlů tančí komíny, a naproti nim stěžně mlčí, nebi odvrácené, a tak plachty napínáme do hlíny. / Jak nebát se deště ? / Když zmoklé listí mrská se v dlaních, proklouzává mezi prsty jako těla ryb, je někdy těžké nepřestávat věřit, a při tom dotýkat se tmy.
Srdce stromu / Slova jsou už téměř holá — : větve, z kterých vítr trhá šat. Země ještě není očištěna, ale noc se zdá být v mnohém jasnější. Ve vzduchu voní sníh a vrána nad řekou skrývá stín racka pod peřím, a tak pouze sen mžourá, zčernalý, když musí brzy vstát. Pohřbené pod tlejícím listím : obratle, žebra a hrudní kosti. Jen srdce stromu v nás nesmí nikdy dotepat.
|
||||
2. |
Side B
14:47
|
|
||
Světlotisky / Vezmi si křemen, v srdci přetav ho na sklo a do rámu dlaní po stranách očí na něj promítni krajinu stmívání s plamínky měst. Určíš tak cestu pod rozšklebeným nebem, trať mezi stromy po explozi listí, kde větve houpou oblohou a hvězdy padají na hromadu. Do otvorů po nich zkus vtlačit své části. A až tma pod pražce kolejí zašeptá jak, udělej z tlukoucího vlaku světlotisky nestabilních odlesků a tvorů. Člověk je zvíře v kručení ticha a kopců : Světlodlak.
Děti spadaného listí / Neboj, i po této temnotě přijde další. Zahnízdí v korunách domů -- : v panelech větví. A pak, až půjdeme z prádelních šňůr sebrat příděly štěstí, vítr nás rozfouká po stepním srdci, jako děti spadaného listí. Z tepen spánku odplouvají sny.
|
Streaming and Download help
If you like Naiada, you may also like:
Bandcamp Daily your guide to the world of Bandcamp